Bohumil PATER 1934 - 42

 Bohumil Pater byl úspěšným občanem, působícím ve Slezsku a na severní Moravě, jak ve své profesi učitele a profesora v Opavě a Ostravě, tak ve veřejné, spolkové činnosti, zejména v Klubu československých turistů. Jeho zásluhy o turistiku především v Jeseníkách a Beskydech v těžkém období dvou světových válek, připomíná tento jeho turistický životopis.

Bohumil se narodil 10. 4. 1898 v Lukavci u Fulneku. Lukavec je dnes součástí města Fulneku. Pocházel z rolnické mlynářské rodiny, která sídlila v místním vodním mlýně č. p. 71. (říčka Gručovka). Dodnes objekt stojí, přebudován na obytný dům.

Jeho otec Josef, vážená osobnost Lukavce (starosta), pocházel z místa. Matka Marie, roz. Renšová pocházela z Kateřinek u Opavy (dnes součást Opavy). Paterovi měli deset dětí, devět bratrů a jednu dceru. Neověřeno zůstává, zdali z jednoho, nebo dvou manželství. Nejstarší byl Bohumil, nejmladší Miroslav (*1918).

Přímo ze studií - v 18 letech, jej povolala rakouská armáda do války. Ocitl se v Itálii ve válečném kotli na Piavě. V únoru 1919 v Radia di Sulmona se hlásí do Čs. legií. Osud legionáře jej zavál i na Zakarpatí, zřejmě k obraně nové Československé republiky proti Maďarsku.

Šťastně se vrátil do rodného Slezska a následovala meziválečná doba rodinného (manželka Vilemína), profesního a turistického života.

V roce 1921, tedy ve 23 letech se Bohumil objevuje jako vyučující na Obchodní akademii v Opavě. Zde působil 10 let do r. 1931, kdy přechází na stejnou školu v Moravské Ostravě. Titul profesora získal ještě za působení v Opavě. V dobovém tisku je jím titulován již v r. 1928.

V letech pobytu v Opavě aktivně pracoval v českém spolku - Klubu československých turistů. Tento spoluzakládal (1921) a byl jeho jednatelem. Odbor KČST Opava byl v roce 1924 součástí Jesenické župy KČST. V župě zastával funkci pokladníka a věnoval se značení turistických tras. V pamětní knize obce Lukavec je zaznamenáno, že v neděli 11. 10. 1925 byla vyznačena turistická trasa z Hradce u Opavy, přes Lukavec do Fulneku. Bylo to v době, kdy Bohumil P. mj. pečoval o značení - tudíž plným právem, i přes rodnou obec. Úsilí směřovala župa k otevření a zpřístupnění Jeseníků českým turistům v oblasti, kde převažovalo německé obyvatelstvo s jeho nepříznivými zájmy z hlediska Československé republiky.

Až v roce 1927 se podařilo odboru KČST v Opavě nabídnout turistům vůbec první českou ubytovnu v Jesenících a to na Červenohorském sedle v pronajaté části cestářského domku. Dalším krokem bylo zakoupení objektu ve Starém městě pod Sněžníkem, který byl upraven na turistickou chatu - ubytovnu. (1929)

Důležitým krokem a slávou bylo získání objektu loveckého zámečku, Alfrédovy chaty pod hlavním hřebenem Jeseníků - pod Jelení studánkou, nad obcí Karlov pro českou turistiku. Zápas německých a českých zájmů totiž ve 30. létech spíše narůstal. Chata se stala centrem české turistiky a to i zimní. Po dlouhá léta sloužila svému poslání. Po posledním požáru v březnu 2002, bohužel v provizorním provedení, slouží i dnes.

Velký, moderní ubytovací objekt KČST v Jeseníkách (vybudován s výraznou zásluhou Jesenické župy), chata na Červenohorském sedle, byl slavnostně otevřen 28. 9. 1935. To již ovšem Bohumil Pater působil v Ostravě a Pobeskydské župě. Práci ve výboru Jesenické župy úspěšně dokončil právě v roce 1935.

Nejzáslužnějším činem Bohumila Patera, bylo založení a pravidelné vydávání turistického časopisu, který informoval členy Klubu i veřejnost o turistice. Nejdříve na Opavsku, velmi brzy v celé oblasti Jeseníků, posléze v oblastech Jeseníků a Beskyd. Po přistoupení dalších moravských žup KČST k této vydavatelské aktivitě v rámci téměř celé Moravy!

Po mnichovských ztrátách území se těžce vyrovnával se situací. Byl rozhodující a vedoucí osobností, redaktorem časopisu a to za pobytu v Opavě i Ostravě.

Názvy tohoto turistického časopisu to potvrzují:

• Slezský turistický obzor
• Jesenický turistický obzor
• Bezkydy-Jeseníky (pozn.: po celou dobu v názvu Beskydy se Z, tudíž Bezkydy)
• Krásná zem

Po příchodu do Ostravy jako člen KČST Moravská Ostrava plně pokračoval ve vydávání časopisu Bezkydy-Jeseníky, později přejmenovaného na Krásnou zem.

Vydávání tohoto časopisu skončilo v letech 2. sv. války, posledními dvěma čísly v r. 1941.

Jako zkušený a obětavý turistický činovník brzy přijal nejnáročnější úkoly. Stal se předsedou odboru KČST Moravská Ostrava, pracoval i v Pobezkydské župě KČST.

Mimo jiné toto obnášelo péči o objekty tímto odborem vybudované, zejména chatu na Ondřejníku (1907) a Masarykovu chatu na Bezkydě (1924). Již za jeho předsednictví byl na Beskydě 24. 6. 1934, vztyčen Sloup česko-slovenské jednoty. Pracoval rovněž v revizní komisi ústředí KČST v Praze.

Od roku 1933 byl členem komise pro výstavbu chaty KČST na Lysé hoře v Beskydách. Jeho práce přispěla ke zdárnému cíli. Na konci roku 1934 byla dostavěna a v červnu1935 slavnostně otevřena chata KČST na Lysé hoře, později pojmenována Bezručova chata.

Časopis turistů č.5/1940 přináší zprávu, že 28. 4. 1940 (za předsednictví JUDr. Pavla Páska) při volbě předsednictva KČT, byl Bohumil Pater zvolen I. místopředsedou klubu.

V turistických funkcích končil v roce 1941, válečná léta byla až příliš riskantní. Zvláště, když blízcí spolupracovníci končili v koncentračních táborech. Podle vzpomínky své dcery Dr. Vilmy Hejdové (2014 - 87 let), byl v době německé okupace třikrát zatčen. Preventivně jako známá osobnost hned v r. 1939, na udání a naposled v roce 1941 za pomoc rodinám, jejichž živitelé byli v zahraničním odboji. Z "Kouniček" v Brně unikl trestu smrti, zásluhou předstírání nemoci a lékařů. Vzpomínka patřila i srdečnému setkání při návratu a to na klubové chatě na Ondřejníku.

Nebyla doba vhodná na poděkování a ocenění jeho dlouholeté činnosti v KČST. Výjimkou bylo jmenování prvním čestným členem odboru KČST Opava, při oficiálním odchodu do Ostravy v roce 1931.

Nejvyšší zásluhou je 15 let vydávání turistického časopisu, který je zdrojem poznávání historie KČST a to dodnes. Bohumil Pater se dožil vysokého věku 84 let.

Ještě v roce 1978 se podílel na vydání sborníku "90 let organizované turistiky v SM kraji", který vydal tehdejší výbor svazu turistiky Severomoravského KV ČSTV v Ostravě.

Zemřel 6. 4. 1982 v Ostravě - Porubě. Kytičku k hrobu nelze položit. Chtěl být a byl rozptýlen na slezskoostravském hřbitově.